Dnešní vycházka začala trochu netradičně. Jelikož jsme věděli, že nás dnes půjde málo, nasedli jsme ráno do auta a převezli se do Návsí. Tady jsme nastoupili do autobusu a dovezli se do Bukovce. Vystoupili u Vernera a vydali se na výlet. Přes dědinu došli ke Kempalandu, prošli zdejším parčíkem pro děti motivovaným pohádkovými postavami a za areálem se vydali směrem ke státní hranici. Přešli jsme řeku Olši a pomalu a mírně stoupali podél řeky směrem k Istebně. V Istebně jsme se napojili na žlutou turistickou značku a teď už mimo silnici začali stoupat směrem ke Kyčeře. Po celou cestu se nám naskýtaly pěkné výhledy.
Po 10 kilometrech jsme vystoupali na Kyčeru, druhý nejvyšší vrchol (po Velké Čantorii) v celém Čantoryjském pásmu. Odtud jsme po hřebeni přešli k zajímavým skalním výchozům z hrubozrnného pískovce a pokračovali přes Krkavici na chatu na Velkém Stožku. Bylo zde celkem živo. Aby ne, když k chatě vede z polské strany lanovka. Posilnili jsme se předraženým a mizerně načepovaným pivem a vydali se na vrchol „Velký Stožek“.
Nechtělo se nám vracet na značenou trasu a tak jsme dál pokračovali po hranici. Cesta byla opravdu hodně prudká s velkým množstvím napadaných stromů a celkem blátivá. Proto jsme byli celkem rádi, když jsme došli na rozcestník „Pod Velkým Stožkem“ a dále pokračovali už opět po žluté turistické značce směrem k Filipce.
Na Filipce jsme se zastavili na další pivko (tentokrát už správně načepované a za rozumnou cenu) a stále po žluté sestoupili až k nádraží v Návsí. Počasí vyšlo parádní a já děkuji všem zúčastněným za vytvoření skvělého týmu a velmi příjemně strávený den.
Celkem: 5 účastníku; našlapáno 20,5 km.
Trasa zde.