Po přivítání vedoucím vycházky jsme vyšli z Nové Dědiny,žst, po cyklo č.59 podél řeky Ostravice. Zhlédli PP peřeje řeky Ostravice, kolem srubu Petra Bezruče došli do restaurace U Řeky v obci Ostravice. Po úvodních slovech předsedkyně odboru a rozdání TK 2024 bylo zahájeno ukončení turistické sezony 2023 našeho odboru KČT. K poslechu hrála skupina Melody Boys, přítomní zpívali, tancovali, pohoda a spokojenost, jídlo a pití chutné i v dobré cenové relaci, obsuha byla vstřícná. Z Ostravice, žel.st., jsme se rozjeli do svých domovů s přáním hodně zdraví a našlapaných kilometrů v r.2024.
Od vlakového nádraží jsme se vydali po zelené turistické značce směrem na Opálenou.Na Opálené moc přístup k chatě nebyl, protože sjezdovka je v provozu. Vydali jsme se proto na Pstruží, a tam, i když restaurace byla zavřená, byla vedle otevřená kavárna Hnízdo, kde jsme se mohli občerstvit. Potom už jsme šli směrem na Frydlant nad Ostravicí. I přes zataženou oblohu byly výhledy hezké a cestou byly v zahradách pěkné vánoční náměty.
Kdo jste nešli na dnešní vycházku, můžete litovat. Podávaly se různé nápoje a skvělé vánoční cukrovinky, které ženy turistky připravily. Ještě jednou díky za skvělou atmosféru vycházky.
Další krásný zasněžený den. Sníh pořád drží a nám se jde krásně po křupavém sněhu zasněženou krajinou. Tentokrát jsme se vydali z Kaňovic směrem na Bruzovice. Stejně jako před čtrnácti dny, kdy byla nízká oblačnost, se situace opakuje a my opět vidíme jen část kopců, ale jsme rádi, že vidíme alespoň ty. Už teď plánujeme, že si tuto trasu projdeme i někdy přes léto, protože výhledy na Beskydy jsou odtud opravdu moc krásné. Je sice pod mrakem a i když jdeme otevřenou krajinou tak nefouká, ale i tak se zahřejme v krásně vytopené hospodě Stodola. Odtud pokračujeme dál směrem na Frýdek. Vyjdeme u restaurace U mámy, kde se postupně rozdělíme. Někteří si zajdou na jedno, ostatní pokračují domů.
V Brně nám nasněžilo a sníh kupodivu vydržel celý týden až do další vycházky. Autobusem jsme dojeli do Raškovic, Na Kaluži a kousek jsme si zopakovali letní cestu z Lysé. Opravdu ale jen kousek, protože jsme z červené značky brzy sešli a pokračovali už po silnici. Za pěkného počasí jsou zde krásné výhledy na Beskydy, bohužel dnes byla nízká oblačnost a tak jsme viděli jen v kopce v mlze, ale i tak měly své kouzlo. Když jsme docházeli na Skalický kopec, počasí se vyjasnilo a vykouklo sluníčko, které udělalo krásnou scenérii ještě neopadaných stromů se žlutým listím v kontrastu se sněhem a sem tam modrou oblohou – krásný zážitek. Ve Skalici u kulturního domu se většina dnešních turistů rozhodla jet domů autobusem a tak nás až do Frýdku pokračovalo jen pár (konkrétně 5 :-D). Udělali jsme si krátkou zastávku na občerstvení v Kolovně a odtud jsme se už postupně rozcházeli do svých domovů.
Celkem cca 17,5 km (až ke mně domů :-D), kdo jel ze Skalice tak cca 10 km
Letošní poslední vícedenní zájezd nás zavedl do blízkosti druhého největšího města republiky.
17.9.2023
Kde jinde začít návštěvu Moravy, než přímo v centru jeho vzniku. Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu.
Patřilo k nejvýstavnějších opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.
V rámci návštěvy Mikulčic jsme zavítali i na blízké Slovensko, kde se nachází jediná, dodnes stojící zachovaná architektonická památka pocházející z doby Velké Moravy – kostel sv. Markéty Antiochijské, ležící poblíž obce Kopčany.
Z Mikulčic jsme zamířili do Bošovic, kde se nachází jediná papouščí zoo ve střední Evropě. Odtud už naše jízda směřovala na místo našeho ubytování do Brna. Někteří využili celkem brzkého příjezdu a prohlédli si večerní Brno.
18.9.2023
Dnešní den byl absolutně volný, co se týče programu. Kdo chtěl kam, tam zamířil. A že bylo z čeho vybíra. Katedrála sv. Petra a Pavla, Špilberk a jeho kasematy, Moravské zemské muzeum, Labyrint pod Zelný Trhem, Kostnice, Vila Tugendhat (tam ovšem bylo vyprodáno už nějaký ten měsíc dopředu a dostat se tam je fakt kumšt….- tak aspoň zahrady), Park Lužánky, Morový sloup na Náměstí Svobody, mnoho z nás si nenechalo ujít pohled an sochu Jošta Moravského od sochaře Jaroslava Róny, pohled z radniční věže, na výstavišti si někteří z nás nenechali ujít výstavu mega brouků nebo čokoládový festival a samozřejmě nechyběla návštěva adventních trhů – které fungovaly už v tuto poměrně brzkou dobu. A že bylo z čeho vybírat!!!!
19.9.2023
V neděli ráno nás probudila sněhová nadílka. Martin se sice zpozdil, ale přece jen přijel, ovšem kromě sněhu sebou přivezl také hodně mrazivo a nízkou inverzní oblačnost, takže vyházka z našeho původně plánovaného programu se nekonala. Zajeli jsme rovnou k Malhostovickým kopečkům, což jsou dva samostatné vápencové ostrůvky se společenstvy skalní teplomilné stepi, kde jsme si udělali krátkou procházku. Odtud jsme vyrazili rovnou do Tišnova, kde se v Předklášteři nachází krásné cisterciácké opatství Porta coeli. Zde jsme se aspoň trošku zahřáli v místním pivovárku a poté prohlédli kostel opatství a dozvěděli se mnohé zajímavosti místní průvodkyně a nadšenkyně pro Portu coeli. Po prohlídce jsme už zamířili rovnou domů.
I přes nedělní né moc dobré počasí byl zájezd parádní. Martin opět nezklamal a opět nás seznámil s krásnými a mnohdy pro některé neznámymi kouty naší vlasti.